Pagina:Piaggio Poexie zeneize 1846.djvu/129

Da Wikivivàgna
FOA LXIV.


A FIGGIA E O GATTO.


Un giorno ûnn-a Figgietta
Bella, ma troppo viva,
In scöso a se tegniva
Un Gattin bardo;

Che lesto sto baifardo,
E sempre pin d’axillo
Schittava comme ûn grillo
In te l’erbetta;

Aoa c’ûnn-a sampetta
O brasso ghe toccava,
Da lì a ûn pö ghe leccava
O naso e o mento;

Ciù ardïo da lì a ûn momento
Tiava ûnn-a granfignænn-a,
Ghe dava ûnn-a dentænn-a,
Ma leggëa;

Poi ghe desfava a cëa
A forza de testæ,
Co-i êuggi stralûnæ
Sempre runfando;

Pin de fraschette andando
O ghe treppava in gïo,
Piggiava poi l’asbrïo
Per sätâ in spalla;

A Figgia se ghe scialla
Treppando comme lê,
Co-e moen, co-a bocca e i pê
A l’intissava;