16
Presto presto che ritorne
E Bellezze disertæ,
O Passeggio che s'adorne,
Vegne i Ricchi (co-i dinæ),
Che se spende e che se spande
Allegria da tûtte e bande;
17
Torne o bravo (chi è scappôu)
Pe levâ e tägnæ all'impiego
Mostre a faccia o barricôu,
Vegne o Præve e torne o Mego;
N'è ciù tempo d'aveì puïa
Che a polenta a l'è buggïa.
18
Ognun vante e so prodesse
E i so aggiûtti (da lontan),
Che - benchè o no se veddesse -
o stentava comme un can
Pe-a so Patria e pe-i so Fræ
Cholerosi (abbandonæ)!
19
No ghe n'è pe-a puïa d'unguento,
Ognun çerca de stâ in vitta,
Mangiâ e beive senza stento,
E... ma termino a mæ schitta,
Dunque incontro un cæto brûtto. . .
Bonnefighe! ho dito tûtto. —
Pagina:A sanfornia zeneize 1852.djvu/41
Câa